CHAPELIER FOU /FR

VELKÝ SÁL

Koncerty Chapeliera Fou bývají velkým zážitkem. Citlivým propojením hry na housle s elektronickou hudbou dokáže zabýbat emocemi i těch největších cyniků. Kritika o něm mluví jako o hudebním bratranci Yana Tiersena a není to rozhodně jen proto, že mu deska vyšla na stejném labelu.

Louis Warynski z francouzského městečka Metz strávil svoje mládí poctivým cvičením na housle. Teprve na konzervatoři objevil, že vedle klasiky existuje i báječný svět klubové elektroniky nebo rocku. Proč jedno nebo druhé opouštět, když by mohl všechny svoje lásky spojit do jedné? Znělo to trochu jako nápad hodný šíleného kloboučníka z Alenčiných dobrodružstvím Lewise Carolla a tak pro svůj projekt přijal jméno Chapelier Fou. Nebyl to ale vůbec nápad špatný, šestadvacetiletý houslový virtuóz a elektronický alchymista v jedné osobě je dnes považován za jeden z největších objevů francouzské hudby.

Hudební novináři ho srovnávají s Boards Of Canada, Four Tet nebo Owenem Palletem, ale odkazy na jiné muzikanty dostatečně neodhalují originalitu, s níž Chapelier Fou vstoupil do současné elektronické hudby. Pozornost vzbudily hned debutové singly Darling, Darling, Darling… a Scandale!, které v roce 2009 bodovaly i ve francouzské hitparádě. Vyšly na značce Ici d'ailleurs, nebo-li proslulém labelu z Nantes, který se stará o nahrávky takových osobností jako jsou třeba Yann Tiersen (autor soundtracku k Amélii z Montmartru) nebo Matt Elliott (alias The Third Eye Foundation). Oba jsou velkými fanoušky Chapelier Fou, zatímco prvního jmenovaného houslita zremixoval, druhý zpívá na jeho debutovém albu 613, který vyšlo v roce 2010.

Letos vydal Chapelier Fou nové album Invisible, ve kterém navázal na úspěchy svého debutového alba.Jeho náladové skladby využívají sílu sofistikovaných beatů, do nichž Louis vplétá smyčky z klasické hudby či vlastních kompozic.