Zpět

Umíme ocenit umění?



Praha, 17. května 2012 - V divadle NoD proběhla ve středu 16. května diskuse představitelů jednotlivých článků hudebního „průmyslu“ a jeho opozice. Předmětem debaty „Umění (ne)ocenit umění“ byla problematika ocenění umělce a jeho díla v současných ekonomických a sociokulturních podmínkách.

V panelu vedle sebe usedli hudebník a vydavatel Vladimír 518, předseda Pirátské strany Ivan Bartoš, hudební skaut a manažer Martin Červinka, Jaroslav Raušer z Institutu moderní hudby, předseda představenstva OSA Roman Strejček a manažer Roxy Jaroslav Stanko.

Diskuze „Umění (ne)ocenit umění“ byla první svého druhu, kde se hosté snažili zachytit opravdovou podstatu problematiky a najít konsensus a která tedy nebyla postavená na tradiční přestřelce mezi OSA a „piráty“.

Problematika je tak široká jako samotný internet, který je pravou podstatou a hybnou silou změn v oblasti autorského práva. Udělat tak jednoduchý závěr není možné. Diskuse však přinesla zajímavé pohledy od lidí, kteří mají k tématu co říci.

Na závěr besedy se diskutující shodli, že pirátství a jeho dopady na nahrávací průmysl jsou výrazné, ale umění i hudba ho přežije. Ovšem v jaké kvalitě, na to nedokázal jednoznačně odpověď nikdo z přítomných. Na diskusi padlo několik zajímavých témat, jako je například ovlivnění podoby umění komerční sférou, export českého umění do zahraničí apod. Vybíráme klíčové momenty a ten kdo si chce celou besedu poslechnout, může tak učinit zde:

http://soundcloud.com/roxy2012/umeni-ne-ocenit-umeni-zaznam

Vladimir 518 zdůraznil důležitost umělcovy opravdovosti, kterou také sám od začátku své kariéry následuje. V roli vydavatele upozornil, že přestože je jedním z předních představitelů úspěšné hiphopové scény, label Bigg Boss musí dotovat ze svých uměleckých honorářů a i přesto jeho vydavatelství v současných podmínkách pravděpodobně nepřežije.

„Nesvádím vinu na nikoho, za současný nezdravý stav můžeme všichni. Lidi nechtějí investovat do hudby, ale už ani do koncertů; rozmáhá se epidemie „napiš mě na guestlist“. Za to samozřejmě platíme daň. Umění bude stále více deformovat komerční sféra - hezké obaly na CD nebo vinyly se mění v plochu pro reklamní loga sponzorů, product placement je všude. A to je teprve začátek,“ komentoval situaci Vladimir 518.

Ivan Bartoš z Pirátské strany prezentoval pohled, podle něhož je chyba v nepochopení možností internetu. Vydavatelé nejsou schopní nabídnout adekvátní služby a lpějí na starých modelech. „K motivaci finančního ohodnocení umělců ze strany jejich posluchačů by přitom stačilo přidat na stránky labelu tlačítko, které by zajistilo jednoduchý a rychlý platební proces. Známý umělec navíc může například vyhlásit, že nahraje nové album až v případě, když se na jeho účtu nastřádá určitý obnos, ze kterého bude moci financovat celý výrobní proces.“

„Nejde říci, že bychom se nepřizpůsobovali technologickému vývoji a  hudební průmysl v souladu s ním neinovovali. Ale škody související s dostupností hudby na internetu zdarma jsou tak fatální, že momentálně nejsme schopni to ekonomicky utáhnout. Nové modely se samozřejmě stále hledají,“ zhodnotil současné dění hudební skaut a manažer, který dříve působil i v největších vydavatelstvích, Martin Červinka.

„Když otevřu dvoje dveře do klubu, v prvních bude vstup zdarma a v druhých budu vybírat dvě stě korun, všichni zvolí ty první,“ popsal jednoduchý princip současného stavu nejen hudebního průmyslu Jaroslav Stanko z Roxy.

Přestože zatím žádný český hudebník na zahraničním trhu výrazně neuspěl, finanční přínos pro umělce může nabídnout mj. právě export. „Chybí zde model vzdělávání hudebníků. Nemáme lektory, kteří by kapely koučovali, dokázali odstranit jejich stereotypy, které na sebe působením v podmínkách české scény nabalily, a pomohli je dostat na světovou úroveň. Cestu vidím v investici do takových workshopů,“ komentoval situaci Jarda Raušer, který vede Institut moderní hudby, pomáhající českým hudebníkům prorazit nejen v zahraničí.

Roman Strejček připomněl, že nejslabším místem v souvislosti s OSA, je její zažitý obraz v minulosti postavený na nedostatečné informovanosti a předsudcích. „OSA přitom za více než století svého působení pomohla mnoha autorům a výrazně podporuje prostřednictvím nejrůznějších projektů i ty současné.“

Debata „Umění (ne)cenit umění“  byla druhým dílem diskuzního cyklu, který probíhá celý letošní rok v rámci 20. výročí klubu Roxy.

 

ROXY/ollie

Poslední komentáře