Tentokrát vám, milí čtenáři, představíme talentovaného Ondřeje Baladu alias DJ P-Jaye. Již ve třinácti letech propadl díky videu na internetu kouzlu DJského řemesla. Jeho kariéra od té doby jen vzkvétá. Rezidentní hraní v showbaru Postel, Duplex, Studio 54, Mecca, Havana Club nebo fesťáky jako Pleasure Island a Mácháč. A zářezy na pažbě tohohle pistolníka dál utěšeně přibývají...
Ahoj Ondro. Zkusil by ses čtenářům v krátkosti představit?
Ahoj, vlastním jménem sem Ondřej Balada. Na svět jsem přišel v Praze, v lednu 1987 a o hudbu se zajímám už od nějakých třinácti let. Taková láska na celý život.
Jak jsi se k DJingu vlastně přichomýtl? Byly začátky těžké? Co je k tomu potřeba?
Jednoduše, když mi bylo oněch zmíněných třináct, sjel jsem si na internetu nějaké video, kde vystupoval DJ. Zaujalo mě to a řekl jsem si, že dělat tohle by mě fakt bavilo. Logicky jsem proto požádal mamku o zakoupení mixáku. Samozřejmě, že se ze začátku cukala a argumentovala, že mě tohle nadšení stejně přejde. Já se ale nedal a časem se mi jí podařilo přemluvit. Zpočátku jsem hrával tak, že jsem zapojil dva discmany a jen tak prohazoval tracky. Později, to už jsem chodil na střední, jsem svou kariéru posunul na další level a začal jsem dělat menší akce pro kamarády za školy. Protože to mělo úspěch, začali jsme s kamarádem tisknout letáky a tyhle párty propagovat po celém ústavu (školním samozřejmě).
Po nějaké době jsme se dostali do Show baru Postel kde jsem následně hrál dlouhých 7 let. Šlo sice o takové ty rádiové hity, zkrátka všehochuť, ale dalo mi to hrozně moc. Hlavně jsem se naučil výborně vnímat reakce lidí, kteří tančili přede mnou. DJ není od toho, aby hrál sám pro sebe. Osudovým se mi stalo setkání s DJ Tommy Rogersem (rozhovor s ním naleznete zde), který sem tam do Postele zavítal třeba na jídlo. Začali jsme se bavit o hudbě, slovo dalo slovo a já díky němu dostal možnost zahrát si ve vyhlášeném klubu Duplex. Byl to pro mě šílený skok a já byl pořádně nervózní. Asi jsem si ale vedl dobře, protože se z toho vyklubala spolupráce trvalejšího rázu a já několikrát po sobě rozehrával úspěšnou akci Dirty Dancing.
Úspěch mě motivoval, tak jsem si koupil vlastní přehrávače a začal jsem trénovat a trénovat a… trénovat. Zhruba půl roku poté jsem dostal vlastní rezidentní noc v Havana Clubu, tam už jsem se snažil hrát převážně jen z playeru. Zde jsem se také seznámil se svým kolegou a velkým kamarádem DJ Markem Evilem, s nímž jsme na dlouhou dobu utvořili DJské duo. Později jsem se dostal také do vyhlášeného Studia 54, kde se dřív začínalo až od 5 hodin ráno. Hudba však hrála už od 4 a tak jsem si tam po domluvě chodil pouštět pár věcí. Asi rok nato mi nabídli pozici rozehrávající DJe. Nebylo co řešit. Uplynul další rok a já se dostal do hlavního času. Pak to šlo ráz naráz: přes DJe Laffayeta jsem se dostal k hraní na Opera house a Studio 54 Night v Mecce, dál jsem působil v Duplexu a přibyly i velké velké eventy, jako je Pleasure Island nebo Mácháč. To je takové lehké shrnutí dosavadního vývoje (smích).
Proč zrovna DJ P-jay? Jak ses k tomu jménu dostal?
Dobra otázka… dřív jsem měl úplně jiný umělecký nick, všechno ale změnila jedna servírka ještě v baru Postel. Když jsme tam s kolegou hráli poprvé, změřila si nás a prohlásila „Ty budeš Kachna a ty PJ.“ Kachna je teď DJ Shorty, já si PJe ale nechal, jen jsem to mírně upravil a teď už mě všichni znají jen pod přezdívkou P-Jay.
Jak bys v krátkosti popsal styl, který hraješ?
Snažím se v první řadě hrát pro lidi, aby odcházeli spokojení a nadšení. Jinak nemám přímo vyhraněný styl. Preferuji ale progressive, vocal house a v poslední době začínám čím dál tím víc inklinovat taky k tech-house.
Stačí kouknout, jak si to za DJským pultem užíváš. Jeden koníček bychom měli. Co nějaké další?
Dřív jsem hrával florbal na vrcholové úrovni, slibně rozjetou kariéru mi ale zhatilo zranění. Krom toho přibyla hudba a to bych se asi musel rozkrájet, abych to všechno stíhal. I tak si ale sem tam jdu zahrát s kamarády. Jinak, když už se teda najde chvilka volného času, rád vyrazím se známými třeba chatu, kde si člověk perfektně odpočine. A abych nezapomněl: velký kamarád a kolega DJ Subgate mi také vnukl nápad zkusit nějakou vlastní tvorbu. Proto se musím pochlubit svou prvotinou (v koprodukci s DJ Subgatem) nesoucí název Time to wake up.
Máš kromě DJingu ještě nějakou jinou práci? Dá se hraním u nás uživit? Co myslíš?
Jasně, s mamčiným přítelem máme jídelnu a právě se chystáme otevřít další. Jinak si myslím, že hraním se někteří DJs určitě uživit mohou. Pro většinu z nás jde ale spíš o hobby a poměrně slušný přivýdělek.
Víme, že jsi za svou kariéru hrál všude možně, vyjmenuješ nám alespoň pár NEJ míst? Co pro tebe bylo zatím vůbec největším zážitkem?
Moje kariéra je teprve v začátku. Na velké scéně se pohybuji vlastně necelé dva roky, takže jsem toho ještě tolik nestihl. Zahrát si v hlavních časech ve Studiu 54, Mecce nebo na Mácháči, to považuji za splněný sen. Koncem července začínám hrát také v Chapeau Rouge, takže si odškrtnu další splněnou metu. A co bude dál? Kdo ví (úsměv).
Co holky? Každý ví, že DJs jsou žádané zboží. Máš nějaké skalní fanynky?
Když trochu zhubnu, bude to lepší (smích).
Co si myslíš o kvalitě DJs u nás? Jak jsme na tom v porovnání se světem?
Řekl bych, že ještě nejsem v pozici, kdy bych měl právo někoho soudit. Takže no comment (úsměv).
Posloucháš něco dalšího kromě elektroniky? Co třeba?
Vyrůstal jsem na táborových písničkách (P-Jay opéká buřty u táboráku a zpívá Na Okoř je cesta, to je idylka – pozn. autora), takže si občas pustím i ty. Baví mě také dobré české kapely jako Mňága a Ždorp nebo v poslední době Nightwork. Jinak jsem často rád, když si můžou moje uši trochu odpočinout.
Kdo tě v tvé tvorbě inspiruje? Je někdo takový?
Jak jsem již předeslal, v poslední době mě čím dál tím víc baví tech-house a v tom je pro mě velkým vzorem a učitelem DJ Subgate. Jinak se snažím dát na své pocity a jít vlastní cestou. Rád si to dělám po svém (úsměv).
Co bys chtěl na poli DJingu dokázat? Máš nějakou vysněnou metu?
Už jsem říkal, že to, o čem jsem doposud snil, jsem si v podstatě splnil. Sám teď přemýšlím, kam dál a jaký si určit cíl. Nechci mít hlavu v oblacích, ale ani na sebe nebudu příliš měkký. Život je boj a kdo chce uspět, musí si zasloužit.
Jak to vypadá s bookingem? Kde tě v nejbližší době můžeme vidět?
Koncem července hraji v Chapeau Rouge, na konec léta mám v plánu Mácháč a pak mám rozjednanou ještě jednu větší věc, kterou bych však nerad zakřikl. Jinak mě můžete vidět na rezidentních nocích v klubech Studio54, Havana Club a dalších. Konkrétní místa a termíny mám na svých stránkách na Facebooku – Ondrej Baladadj P-Jay či DJ P-Jay. Internetové stránky se teprve připravují, ale už brzy spatří světlo světa.
A nakonec také menší hudební ochutnávka ke stažení v podobě aktuálního setu.
Poslední komentáře